Atlanta, 8.června 1978

Váženy pane:

Jeden z Vašich žáků na mne naléhal, abych napsal přímo Vám, že prý budete tak laskav a poradíte mi.

Jsem internován v atlantském vězení a rád bych od Vás dostal nějakou radu, jak tady můžu cvičit zen. Čet jsem mnoho knih o zenu, včetně esejů  D.T.Suzukiho. Někdy dokonce cítím, jako bych už dosáhl satori, ale pak sklouznu zpět ke svému starému já. Proč nejsem schopen dosáhnout svých cílů v oblasti zenu?

Děkují Vám

Robert.

20.června 1978

Drahý Roberte,

Děkuji Ti za dopis. Jak se máš? Je nádherné, že jsi mi napsal přímo.  Píšeš že jsi ve vězení. A to je bezvadné zenové centrum! Já jsem byl také uvězněn a možná právě to vězení ze mne udělalo zenového mistra. Možná Tvé vězení udělá mistra i z Tebe.

Píšeš, že jsi přečetl mnoho knih o zenu. To není ani dobré ani špatné. Když jsi našel svůj směr,  pak všechny zenové knihy, ale i bible a sútry Ti pomohou tento směr udržet.  Ale bez správného směru si čtením zenových knih jen naplníš hlavu myšlením.

Co je Tvůj správný směr? Máš nějaký? Ukaž mi ho! Nerozumíš li tomu, odhoď všechny knížky. Ptám se Tě: Kdo jsi? Odkud jsi přišel? Jak jse jmenuješ? Jak jsi starý? Až umřeš , kam půjdeš? To jsou všechno jednoduché otázky. Možná odpovíš – jmenují se Robert, ale to je jméno tvého těla. Jak se jmenuje tvé opravdové ,,já“? Možná odpovíš, že je ti 35 let, ale to je stáří Tvého těla. Jaký je tvůj skutečný věk? Odpověz! Honem! Jestli nerozumíš, pokračuj dál – ,,nevím“.  Neposuzuj své pocity, neposuzuj svou mysl, neposuzuj své pochopení.

Dále píšeš, že občas cítíš, jako bys dosáhl osvícení. To je ,,cítěné“ satori a když ten pocit zmizí, zmizí i Satori, takže to není opravdové satori.  To opravdové satori je nehybné, neměnné, není v něm ani pocitu ani myšlenky.  Je to ne-satori. Sútra srdce říká: ,,Není žádné dosažení ani nic k dosahování“.

Toho musíš dosáhnout.

Často hovořím o prvotním bodu, o výchozím momentu. Co to je? Jestliže máš váhu a nic na ní není, ručička ukazuje nulu. Když něco položíš na misku, ručička se zhoupne a ty přečteš údaj. Když to z misky sundáš, ručička se vrací k nule. To je ten výchozí bod, prvotní bod. Když najdeš svůj prvotní bod, pak ať přijdou dobré nebo špatné pocity, Tvá ručička se zhoupne jedním nebo druhým směrem, ale to nic neznamená, protože až pocit zmizí, vrátí se k nule. Když jsi ale ještě nenašel svůj prvotní bod, je to jako bys z váhy sundal  10 kg, ale ručička stále ukazuje 10 kg nebo se jen částečně vrátí k nule. Pak máš problém. Tvá váha neváží přesně a položíš-li na ní další závaží, můžeš ji i rozbít.

Nejdřív tedy musíš nalézt svůj prvotní bod. A ten musí zůstat silný.

Auto s příliš měkkým pérováním se rozkymácí na každém výmolu.  Když dokážeš udržet svůj výchozí  bod, pramen tvé mysli zesílí  a přijde-li nějaký veliký problém a rozhýbá tvou mysl, nevadí, ta se rychle vrátí zpátky k výchozímu bodu. Nakonec bude Tvá mysl velice odolná a snese jakýkoliv náklad.

Pak můžeš zachránit všechny bytosti před utrpením.

Zen není nic zvláštního. Jestliže z něho děláš něco extra, pak máš něco extra, ale to Ti nepomůže. Odhoď to všechno. Co děláš právě teď?  Když něco děláš, musíš to opravdu dělat.   V té chvíli jsi dokonalí, celistvý člověk a máš i svůj výchozí bod. Pak také správně rozumíš své situaci i vlastní práci. Proto musíš jít stále přímo. Nevím. Nezáleží na tom, jsi-li ve vězení nebo venku – jsi už vysvobozen z pout života a smrti.

Doufám, že stále půjdeš kupředu – ,,nevím“ – brzy nalezneš svůj výchozí bod a zachráníš všechny bytost před utrpením.

Tvůj v Dharmě

Seung Sahn